Bunč, Brdo, Zlácká studánka

 

Bunč

Turistické a rekreační středisko, důležitá křižovatka turistických tras. 544 m n.m., 4 km JZ od Kostelan na silnici z Uh. Hradiště do Zdounek.

Bunč se nalézá uprostřed severovýchodního hřebene Chřibů na křižovatce velmi starých cest, a proto se zdá pravděpodobnou existence osídlení již v dávných dobách. V roce 1481 je připomínáno jako příslušenství zdouneckého panství „puól vésky Rudy“ jejíž lokalizace by se dala hledat práv na místě Bunče. Strážní funkci místa se zdá napovídat nedaleké Staré Míto. Jméno Bunč vzniklo pravděpodobně podle významné moravské osobnosti Christiana Alexia Buntsche, který se sem uchýlil v roce 1682 i se svou rodinou z morem postiženého Hradiště. Zde, uprostřed lesů, hledal hradišťský syndikus a právní zástupce velehradského konventu ochranu před morovou nákazou. Zápis o Bunči z roku 1831 přifařuje zdejší myslivnu do Zdounek, zatímco doposud spadala pod faru buchlovicko.

Klub československých turistů, odbor v Kroměříži zde postavil roku 1921 turistickou útulnu, která patřila tenkrát k nejlépe vybaveným turistickým objektům v republice.
29.4.1945 zde měl být předán zástupcům velení partyzánské brigády Jana Žižky zajatý velitel 16. pancéřové divize SS generálmajor Hugo Müller. Ve stejnou dobu však přijelo na Bunč nákladní auto s příslušníky SS z nichž většina byla v následující přestřelce zabita. Partyzáni se museli tedy se zajatým generálem vrátit zpět na základnu. Ještě téhož dne přivolaný německý oddíl útulnu i s přilehlými objekty vypálil.

U křižovatky silnic se nachází zbytky dřevěné zvoničky, která sloužila až do II. světové války. Ráno, v poledne a večer zde zvoníval místní hajný. Zvon byl ukraden některou z procházejících armád na jaře roku 1945. 28. 8. 1965 byl na hranici okresu Uh. Hradiště a Kroměříž odhalen pomník z pískovcových kvádrů s deskou nesoucí jména 19 padlých partyzánů. Na budově turistické chaty je pamětní deska se jmény tří padlých partyzánů, kteří zahynuli přímo na Bunči.
V okolí se nalézá chatová osada. 0,5 km JZ od Bunče se nachází skalisko Jeřabčina , pro kterou je dnes nesprávně používáno označení Vylízaná skála.

Při lesní cestě na Salaš se nachází studánka U lvích hlav, mající skutečně podobu lvích hlav vytesaných z kamene. Pochází z konce 19. století a vytvořil ji údajně sochař, syn hajného na Bunči.

Část textu je použita z knihy „Chřiby – turistický průvodce“. Vydala tiskárna LV Print Uh. Hradiště v roce 1998.

 

Brdo

Nejvyšší bod Chřibů; 586,7 m n.m., 2,5 km JZ od obce Roštín.

Vrchol úzkého asymetrického hřbetu s příkřejším severozápadním svahem, tvořený paleogenními pískovci a slepenci soláňských vrstev magurského flyše, zalesněný bukovými a smrkovými porosty. V severozápadním svahu se nacházejí četné malé skalní formy.

Základem jména tohoto kopce je staré nářeční slovo brd s významem „zalesněná vyvýšenina, obvykle se skalnatým vrcholem“. Původní význam staročeského brdo byl „mečík, součást tkalcovského stavu“, který byl později metaforicky přenesen na výše uvedený význam.

V jihovýchodním svahu jsou dobře patrny zbytky valového opevnění protáhlého tvaru halštatské lužické kultury z konce doby bronzové a starší doby železné. Valy na severovýchodní straně dosahují výšky okolo 1,5 m, na jižní pak až 2 m. Přerušení valu na východní straně nám pravděpodobně lokalizuje vstupní bránu. Plocha tohoto horského hradiska je odhadována na 4,5 ha. Hradisko bylo objeveno roku 1887 Olomouckým musejním spolkem a poprvé popsáno roku 1890 dr. Františkem Přikrylem.

Na vrcholu stávala vysoká dřevěná rozhledna až do konce 70. let minulého století. Dne 28.10.2001 byl položen základní kámen nové, již kamenné rozhledny. K její výstavbě se odhodlaly členské obce mikroregionů Chřiby a Buchlov. Financování tohoto projektu je pokryto penězi ze státních programů a z dotací. Celkové náklady na výstavbu rozhledny přesahují částku 5 mil. Kč.

Dokončení celé stavby vyvrcholilo v měsíci říjnu a dne 28.10.2004 v 10.30 hod. proběhlo za účasti arcibiskupa Graubnera a dalších osobností slavnostní otevření. Výška stavby je 25,5 m včetně střechy. Na její výstavbu bylo potřeba necelých 1000 t kamene.

Provoz v letních měsících bude zajištěn denně, v zimních jen o sobotách a nedělích včetně svátků. Prohlídku lze domluvit i individuálně.

Část textu je použita z knihy „Chřiby – turistický průvodce“. Vydala tiskárna LV Print Uh. Hradiště v roce 1998.

 

Rozhledna Brdo 

Nenechte si ujít nevšední pohled z nejvyšší kamenné rozhledny na Moravě stojící na hoře Brdo v pohoří Chřiby.

První kamenná rozhledna, která byla postavena v České republice po více jak 70-ti letech. S myšlenkou postavit na Brdě novou rozhlednu příšli Ing. Zdeněk Zálešák z Lesů ĆR a starosta obce Modrá, Miroslav Kovařík. Investorem stavby se stalo Sdružení pro podporu místních iniciativ Chřiby, které tvoří devět obcí a dva podnikatelské subjekty.
Rozhledna stojí na nejvyšším vrcholu Chřibů a je vysoká 23,90m. Nahradila původní, 20m vysokou dřevěnou rozhlednu, která v sedmdesátých letech dosloužila. Z rozhledny můžete dohlédnout na Roháče, Malou Fatru, Jeseníky a samozřejmě Beskydy, Vsetínské vrchy a Malé či Bílé Karpaty.

Autorem projektu je architekt Svatopluk Sládeček a dodavatelem firma Staveko z Uherského Hradiště. Na stavbu byl použit nejkvalitnější pískovec z kamenolomu Žlutava a dubové dřevo z místních lesů. Kámen i dřevo dodala akciová společnost Lesy ČR, lesní závod Buchlovice. Náklady na stavbu dosáhly cca 5,5 milionů korun českých. Stavba byla zahájena 28.10.2001 položením základního kamene skauty z obce Modrá a slavnostně otevřena o tři roky později, dne 28.10.2004, za účasti olomouckého arcibiskupa a moravského metropolity Jana Graubnera, který rozhlednu vysvětil.

 

Provozní doba: 

duben, září, říjen: sobota a neděle      10:00-16:00

květen, červen: od středy do neděle  10:00-16:00

červenec, srpen: od středy do neděle 10:00-19:00

možnost hromadných individuálních návštěv po dohodě
V případě nepříznivého počasí si telefonicky ověřte, zda je rozhledna otevřena !

 

Vstupné: 

20 Kč / osoba

rodinné vstupné: 50 Kč / rodiče + 2 děti

děti do 5ti let zdarma

důchodci: 10 Kč

 

Sdružení Chřiby: 

Obec Bařice-Velké Těšany www.barice-velketesany.cz 

Obec Halenkovice www.halenkovice.cz 

Obec Jankovice www.jankovice.cz 

Obec Kostelany www.obeckostelany.cz 

Obec Kudlovice www.volny.cz/kudlovice 

Obec Lubná www.obeclubna.cz 

Obec Roštín www.rostin.cz 

Obec Vrbka www.volny.cz/obec.vrbka 

Obec Žlutava www.zlutava.cz 

Ranč Kostelany www.kostelany.cz 

R.Jelínek a.s.-Restaurace Bunč www.bunc.cz 

 

Zlacká studánka

Asi 1 km od prvních domů obce Salaš se kolem salašské vodní nádrže dostaneme k místu, kde z úbočí vrcholu Hrušová (389,2 m.n.m.) vyvěrá vydatný pramen, který zachycuje kamenná studánka. Obložení tesaným kamenem dal zhotovit správce Velehradský, pan K. Kranz, v roce 1863. Téhož roku se z této studánky dovážela voda pro poutníky na Velehradě, protože pro velké sucho nebylo nikde v okolí jiné vody.

A odkud pochází její jméno? Musíme se spokojit s pověstí, která je zachycena mimo jiné i ve Školní kronice obce Salaš a vypráví toto:

Jednou dělal tam v těch místech jeden člověk z Jankovic necky. Když obědval, přišel k němu pán a řekl mu:“Pojď se mnou“! Pošli kousek a ten pán vytrhl lískový cháb, který tam stál a hned se ukázaly dvéře. Ten pán – byl to černokněžník – vytáhl hromadu klíčů a dvéře otevřel. Jak otevřel, vešli a viděli hromady peněz (dukátů), moc džbánků na sebe nakladených, všecky byly prázdné a měly zlaté kraje a zlatý sloup v prostředku, vedla něho kosíř. Ten pán začal hned kosířem zlatý sloup strouhat a pobízel toho člověka z Jankovic, aby sobě nabral peněz co chce. Ale ten člověk se zdráhal a nechtěl, leda že si vybere jeden džbán. vybral si džbán a šel domů. Cestou si povídal:“Počkej, mám dva volky a vůz hodný, zítra zajedu si na peníze a naložím sobě víc, než bych dnes unesl“ Na druhý den dojel skutečně na místo a hledal lískový cháb. Hledal a hledal, ale chába nikde nebylo ani dveří. Místo nich našel tam studánku s vodou čisťoučkou. Ten džbán opatroval doma na památku a dosavad prý ten džbán ještě jest a to v Jalubí.